Potravní nároky psa

Existuje mnoho teorií, které se snaží objasnit, proč zvířata jedí to, co jedí.

Jedna z ještě nedávno používaných teoríí vysvětluje, že zvířata přijímají potavu tak, aby zabezpečila své nároky na energii.To by však znamenalo, že by zvířata vyhledávala takovou potravu, která by dodala největší množství energie s nejmenšími nároky na její výdej. (To znamená nejpřístupnější, nejvýše kalorická ap.)Tato teorie ale nebere v úvahu, že strava neposkytuje pouze energii a tudíž organismy mají nárok nejen na příjem energie, ale i na obsah živin jako jsou minerály,vitamíny atd.

Tudíž novější teorie očekává, že organismus si bude vybírat dietu za pomocí určitých sensorických atributů tak, aby zabezpečil optimální fyziologický příjem veškerých potřebných živin.

Z toho vyplývá očividná otázka: Jak vytvořit a zabezpečit optimální dietu, která bude naplňovat a dodávat ideální množství veškerých živin v takové formě, aby zabezpečily všechny fyziologické a také psychologické potřeby nám svěřených zvířat?Jak nalezneme optimum?

MODEL „NATURÁLNÍ” DIETY DOMÁCÍHO PSA

Vlk je jediným prokázáným předkem psa, a proto jeho dieta v přirozeném habitatu je považována za dostatečně blízkou dietě archetypu domácího psa. Mnohé studie divoké vlčí populace se pokoušely determinovat přesné složení živin přirozené vlčí diety. Přestože se toto může zdát jenoduché, dlouholetá pozorování prokázala, že tato otázka je velmi komplexní a komplikovaná. Přestože dieta vlka v jeho přirozeném prostředí je založena na živočišné bílkovině a tuku, vlci jsou schopni se dobře přizpůsobit prostředí a využít naskýtané možnosti výběru potravy. (přestože jako smečka preferují velké úlovky – bizon – nepohrdnou ani zajícem, ovocem, kořínky a bobulovinami) Možnosti lovu, počasí a roční období, ale také zkušenost vůdce smečky tak v relativně velké míře ovlivní živinový profil diety.(Více tučných zvířat a pestřejší strava v létě, zvířata na vyšší pozici ve smečce budou mít přístup k preferenčním částem uloveného zvířete – játra, ledviny, plíce).

Musíme však vzít v úvahu, že domestikace domácího psa probíhá již 500 tis.let a jeho soužití s člověkem mělo tak vliv na výběr potravy a na adaptaci jeho trávicího systému. Metabolismus psa a vlka je rozdílný. Zažívací trakt psa je mnohem flexibilnější z pohledu transformace všech základních živin – bílkovina, uhlovodany, tuk, k zabezpečení jeho metabolických potřeb. Populace domestikovaných psů byla z velké části závislá na zbytcích úlovků a stravy pravěkého člověka, kterého doprovázela.Tak, jak se měnila strava člověka v průběhu tisíciletí, měnila se i z velké části strava doprovázejících psů.

Populace zdivočelých psů v jihovýchodní Evropě a Asii jsou o něco lepším modelem přirozené diety než vlčí smečka.Tyto populace ztratily schopnost lovu ve smečce a pracují jako organizovaná skupina. Potravu získávají vyhledáváním zbytků jídla v blízkosti lidských obydlí jako jsou hotely, penziony, na plážích a skládky odpadů v blízkosti lidských sídel.. Příležitostně chytí drobné hlodavce a ptáky. Jejich dieta se tudíž skládá z větší části z uhlovodanů a poměr mezi bílkovinou a tukem záleží ve velké míře na dietě lidské populace dané oblasti. Tuto dietu však nemůžeme nazvat zcela určitě jako optimální, vezmeme-li v úvahu výživový a zdravotní stav těchto zvířat a také jejich očekávanou délku života.

Pes soužitím s člověkem téměř ztratil schopnost a možnost lovu ve smečce a stal se plně závislým na člověku při výběru potravy. Z toho vyplývá zodpovědnost majitele i veterinárního lékaře za výživu psa jako společníka, ochránce a nejlepšího přítele. Jak tedy určíme složení optimální diety?

Množství studií prokázalo, že pes je schopen velmi efektivně strávit uhlovodany, zvláště v tepelně opracované formě může stravitelnost dosáhnout i více než 90 %.Na druhé straně dáme – li psům možnost volného výběru, budou preferovat dietu s vysokým obsahem bílkovin (do 30% metabolizovatelné energii). Torress,Hickenbottom and Rogers, Romson a Ferguson).

Množství studií prokázalo, že pes je schopen velmi efektivně strávit uhlovodany, zvláště v tepelně opracované formě může stravitelnost dosáhnout i více než 90 %.Na druhé straně dáme – li psům možnost volného výběru, budou preferovat dietu s vysokým obsahem bílkovin (do 30% metabolizovatelné energii). Torress,Hickenbottom and Rogers, Romson a Ferguson). Množství studií prokázalo , že zvýšením obsahu tuku můžeme zlepšit příjem krmiva, z čehož vyplývá, že tuk je u psů nositelem chutnosti.

Studie centra Waltham® prokázaly, že psi žijící ve společné domácnoti s člověkem,pokud budou mít možnost,  vyberou si stravu s vysokým obsahem tuku na úkor krmiva s vysokým obsahem uhlovodanů. Příjem bílkoviny je ve všech případech udržován na již zdokumentované hodnotě 30% ME. Vezmeme-li tedy v úvahu veškerá dostupná data, můžeme konstatovat, že psi svými smysly vybírají dietu s vysokým obsahem tuku, a proto kompozice průmyslově připravované stravy (granule, konzervy, kapsičky) by měla dodávat 30% energie z bílkovinných zdrojů, 30 – 60 % z tuku. Zajímavé je, že tento energetický profil je relativně blízko profilu vlčí diety. Obsah uhlovodanů musí být modulován tak, aby zabezpečil chutnost a zároveň, aby bylo možno tuto dietu vybalancovat z hlediska vitamínů, minerálů a potravinových doplňků podporujících zdraví (chondroitin, čekanka, yuka,lutein…)

Pochopitelně v dietě člověka by takto vysoké množství tuku mohlo způsobit zdravotní potíže. U psů se však toto nezdá býti problémem. Psi netrpí aterosklorézou a není žádné zdokumentované spojení mezi vysokotučnou dietou a infarktem myokardu, pokud denní příjem kalorií nepřekročí optimum. To je u zdravého psa žijícího v domácnosti s člověkem (bez aktivního využití) 110 kcal/kg metabolické masy těla. Vysoký energetický obsah diety zmíněné výše musíme však vzít v úvahu při sestavovaní krmných dávek a doporučování množství krmiva. Denní výdej energie by měl být prokonzultován s majitelem, množství krmiva propočteno dle požadovaného kalorického příjmu a denní krmná dávka přesně zvážena, abychom předešli překrmování a obezitě nebo podvýživě u zvířat se zvýšenými nároky na příjem energie.

MVDr. Jana Guha – Hylmarová MRCSV

 MVDr. Marie Vranková

Kontakt:

jana.hylmarova@me.com,

marie.vrankovamvdr@seznam.cz