Metody umělé inseminace u fen

Metody umělé inseminace u fen konzervovaným ejakulátem

Umělá inseminace představuje alternativní způsob rozmnožování u fen. Mezi velké výhody umělé inseminace patří možnost využití konzervovaného semene.

Krátkodobá konzervace se provádí ředěním semena a snížením jeho teploty na konstantní teplotu mezi 5 – 10 0C. Takto lze semeno skladovat podle použitého ředidla na dobu pěti až deseti dnů. Při transportu by semeno musí být v termoboxu s konstantní teplotou nepřevyšující 10 0 C.

Dlouhodobá konzervace: Po zpracování ejakulátu a jeho zmražení je semeno uloženo do tekutého dusíku a  zde skladováno do použití (i desítky let). Po rozmražení se provádí vyšetření ejakulátu, se zaměřením na pohyblivost spermií, která by měla být v ideálním případě nad 50 %.

Inseminace mrazeným semenem se prozatím provádí v malé míře z důvodů technické a ekonomické náročnosti dlouhodobé konzervace a skladování semene a také z důvodu nižší úspěšnosti zabřezávání po takto provedené inseminaci.

Hlavním předpokladem úspěšné inseminace, to znamená následné zabřeznutí feny, je provedení tohoto úkonu ve vhodnou dobu. Stanovení vhodné doby ke krytí fen, činí v řadě případů problémy z důvodu velké variability zevních příznaků říje. Proto veterinární asistence při určení optimálního termínu umělé inseminaci je nezbytná.K určení vhodné doby k inseminaci se z největší přesností využívá metoda stanovení koncentrace progesteronu v krvi.

Úspěšnost inseminace je dále závislá na kvalitě získaného ejakulátua na tom, zda se použije krátkodobě nebo dlouhodobě konzervovaný ejakulát. Oplozovací schopnost čerstvých spermií v pohlavních cestách feny přetrvává 3 – 6 dní. Avšak při inseminaci dlouhodobě konzervovaným (mrazeným) semenem je třeba počítat s výrazným zkrácením schopnosti oplození spermií (12 – 24 hodin). Proto je v těchto případech přesné načasování optimální doby při použití mrazeného ejakulátu nezbytné.

Nezanedbatelným faktorem ovlivňujícím úspěšnost inseminace patří také to, jaká metoda inseminace se použije.

Nejběžnějším a nejjednodušším způsobem inseminace u fen, zvláště v případech kdy se používá krátkodobě konzervovaný ejakulát, jeinseminace do pochvy. Provádí se nejčastěji tenkým plastovým katétrem o délce 20 – 25 cm, ke kterému se flexibilní spojkou připojí injekční stříkačka se semenem. Při umělé inseminaci se semeno deponuje co nejhlouběji do pochvy, co nejblíže k děložnímu krčku. V průběhu inseminace se zavádí do poševní předsíně podle velikosti feny 1 – 2 prsty na 10 – 20 minut a případně se dráždí klitoris. Imituje se tak svázání a stimuluje se kontrakční (nasávací) aktivita vývodných pohlavních orgánů. Po inseminaci je vhodné 10 – 15 minut fenu provádět a nenechat ji močit. Další 1 – 2 hodiny by měla být fena v klidu.

Při inseminaci mrazeným semenem je velmi vhodné až nutné deponovat semeno do dělohy. Vzhledem k typickému uložení a anatomickému utváření děložního krčku je deponovaní semene do dělohy přes krček technicky velmi náročné (přední část pochvy je velmi zúžená a v této části je na stropu pochvy podélná řasa dlouhá 1 – 2 cm, která pochvu zcela ucpává, přičemž vlastní krček je až za touto řasou. Krček ústí do pochvy šikmo shora dolů, což činí při zavádění katétru velké problémy – obr.

Při neinvazivních metodách inseminace do dělohy se zavádí katétr do dělohy přes pochvu. Na inseminaci do dělohy přes pochvu je možné použít speciální (skandinávský) inseminační katétr a ten zavést přes děložní krček při současné fixaci krčku přes stěnu břišní. Vlastní provedení je však obtížné především u citlivých, velkých a obézních fen a vyžaduje velkou zkušenost.

Další možností inseminace do dělohy přes pochvu je zavedení katétru do dělohy pomocí endoskopu. Velkou výhodou je to, že vidíme otevřený krček děložní a také to, že kontrolujeme zavádění katétru do dělohy (tento postup provádíme na našem pracovišti). Jedná se o metodu, která je bezpečná a šetrná a nepředstavuje pro fenu téměř žádné riziko na rozdíl od invazivních operačních zákroků podobného typu. Další výhodou je to, že feny se na tento zákrok nemusí uvádět do narkózy, ale provádí se při plném vědomí a to většinou na stojícím zvířeti. Jelikož se nejedná o invazivní zákrok, je možné provedení opakované inseminace i další den.

Hlavní nevýhodou tohoto postupu je nutnost mít k dispozici velmi drahé vybavení.

Mezi invazivní metody inseminace fen do dělohy patří zákroky v celkové narkóze. Při těchto postupech se proniká do dutiny břišní a to buď laparoskopicky nebo laparotomicky (vybavení dělohy do operační rány). Po vlastním nalezení dělohy se přes tupou jehlu deponuje semeno do děložních rohů. Nevýhodou je nutnost celkové anestézie a chirurgický zákrok, což snižuje možnost opakování.

Obecně lze uvést, že zabřezávání po umělé inseminace je třeba očekávat vždy menší než při přirozeném krytí. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně rozdíly v místě deponování semene, objemu a kvalitě semene a ve stimulaci kontrakční aktivity pohlavního traktu. Při přirozeném krytí pyj a bulbus pyje zabraňuje zpětnému výtoku velkého objemu semene, který je tak protlačován děložním krčkem do dělohy. Navíc tzv. svázání vydatně stimuluje kontrakce pochvy, dělohy i vejcovodu a tím nasávání semene do pohlavního traktu. U umělé inseminace tento mechanismus je snížen nebo zcela chybí.

Při inseminaci mrazeným semenem do pochvy je nižší úspěšnost způsobena sníženou způsobilostí spermií k průniku přes ochranné bariéry v pohlavním traktu feny, především přes děložní krček. Jako další příčina nižší úspěšnosti inseminace při použití mraženého semene se uplatňuje výrazně kratší přežitelnost spermií v pohlavních orgánech feny po inseminaci. Proto v těchto případech je nezbytné inseminaci provádět v optimálním plodném období feny do dělohy, nejlépe opakovaně každý den až do zakončení tohoto období.

Závěrem lze uvést, že používaní inseminace do dělohy zvyšuje šanci zabřeznutí u fen, které se inseminují konzervovaným ejakulátem (vit tab.), dále je tento způsob vhodný u problémových fen a při inseminaci méně kvalitním ejakulátem. Další výhodou je také to, že po inseminaci do dělohy se zvyšuje počet štěňat ve vrhu.

MVDr. Roman Vitásek, Ph.D.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,

Klinika chorob psů a koček – Oddělení reprodukce

vitasekr@vfu.cz

Tel.: 541562331

Tab. Srovnání úspěšnosti inseminaci do pochvy a do dělohy u feny

Druh semene	Březost (%)		Počet štěňat (ks)
	Inseminace do pochvy	Inseminace do dělohy	Inseminace do pochvy	Inseminace do dělohy
Čerstvé	47,8	65,2	5,8 ± 2,8	6,5 ± 2,5
Chlazené	45,1	65,6	5,8 ± 3,0	6,4 ± 3,2
Mražené	34,6	52,0	4,7 ± 2,6	5,0 ± 3,2

C. Linde-Forsberg (www.ivis.org)